Armáda v Českých Budějovicích

  • 13:15

Armáda v Českých Budějovicích sídlila od roku 1663 a od malé posádky se její počty neustále navyšovaly. V polovině 30.let dvacátého století zde bylo dislokováno několik tisíc vojáků. Pro vojsko sloužilo ve městě a okolí několik desítek budov a šest velkých kasáren. Tato kasárna se v průběhu let několikrát přejmenovávala, ale jejich umístění zůstávalo. K  15.3.1939 zde již mnoho vojáků nezůstalo, po odstoupení pohraničí v roce 1938 byla velká část armády demobilizována a ve většině útvarů zůstalo pouze nezbytné množství důstojníků a mužstva.

Jaké jednotky byly v Českých Budějovicích dislokovány uvádí tabulka č. 1: Stav vojska v Českých Budějovicích k 15.3.1939. Německá armáda se po odstoupení pohraničí v roce 1938 přesunula blíže k nově vytýčeným hranicím a byla umístěna v Kaplici, Českém Krumlově, Freistadtu atd.

15.3.1939 dostala rozkaz k obsazování jižních Čech a hlavního správního centra města Českých Budějovic. Město samotné obsadil 130.pěšší pluk, 45.pěšší divize Wehrmachtu, kterému velel plukovník Claus Boie, o obsazení města referovaly tehdejší Českobudějovické listy takto:

„Kolem druhé hodiny odpolední vešly německé oddíly na Linecké předměstí. Příchod dvou batalionů pěchoty dál se Divadelní ulicí. Vedl je komandant plukovník Boie. Oddíly zaujaly místo před radnicí, před řečnickou tribunou shromáždili se němečtí zástupci úřadů, krajský vůdce Westen, dále vedoucí zdejšího německého Arbeitsamtu dr. Jarolím, komisař David, členové lineckého vedení NSDAP a krajského vedení NSDAP v Krumlově a jiní. Vedle tribuny stáli zástupci města Č. Budějovice. První promluvil komisař David. Uvítal oddíly německé branné moci, vedené plukovníkem Boie, jako vykonavatele vůle Führerovy, jemuž děkuje jménem německého obyvatelstva města. Pak představil komisař David starostu Neumana, který pronesl pozdrav, načež následovalo představování zástupců úřadů a městské rady. Plukovník Boie děkuje budějovickému obyvatelstvu za tak srdečné přivítání. Řekl „Činíme svou povinnost, bereme-li vaše město pod svou ochranu, ale činíme tuto povinnost z celého srdce rádi.“ Jeho slova byla provázena trojnásobným „Sieg heil“ a provoláváním slávy vrchnímu veliteli branné moci Adolfu Hitlerovi.

Claus Boie
Plukovník Claus Boie později generálmajor narozen 10. ledna 1891 v Královci. Zemřel 28.8.1983 v Lüneburgu. Kapituloval ve Francii 24.8.1944, byl zajat Francouzi, propuštěn v roce 1948.
Plukovník Claus Boie
Plukovník Claus Boie při projevu
Maxmilian von Weichs
Uprostřed Maxmilian von Weichs později polní maršál narozen 12. 11.1881 v Dessau, zemřel 27.6.1954 v Bonnu

Všechny německé jednotky dorazily do města do večerních hodin. Okamžitě po obsazení kasáren začalo odevzdávání zbraní, které dle tisku proběhlo „v úplném pořádku a shodě“. Během dalších dní byly uvolněny některé převážně české školy pro říšské vojsko. 19.3.1939 přijel do města před 17.hodinou velicí generál XIII.armádního sboru Svobodný pán z Weichsu a zástupce vládního presidia Müller. Generála přivítal komisař David. Po projevech vykonal generál Weichs přehlídku shromáždění a korporací. Po přehlídce se generál ubytoval v hotelu Slunce a byl jmenován velitelem posádky (foto 2).

Další „sláva“ se konala 29.3.31939 od 13 hodin a zúčastnil se jí velitel III. armádní skupiny generál Bleskowitz, který vykonal přehlídku místní pěchoty a německých spolků na českobudějovickém náměstí (foto 3).

Po všech těchto slavnostech se Němci začali zařizovat a úřadovat. Už v červnu byla kasárna opuštěna čs.armádou a vyšlo oznámení o přemístění zbylých vojenských útvarů, úřadů a ústavů v likvidaci do budovy kasáren na Mariánském náměstí. Toto velení zde bylo až do konce července, kdy byla čs.armáda rozpuštěna. S tím souvisel zákaz nošení československých vojenských uniforem k 1.8.1939.

Američtí vojáci

Náměstí v ČB

První američtí vojáci na českobudějovickém náměstí 8.5.1945 dopoledne.

Zároveň došlo k přejmenování českobudějovických kasáren (tabulka 2). S nastávajícím podzimem se vojska ve městě začala vyměňovat s přípravou na zahájení války s Polskem. Bojové jednotky postupně odešly a nahrazovaly je jednotky záložní a výcvikové (tabulka 3). V dalším průběhu okupace se v Českých Budějovicích vystřídalo mnoho cvičných a záložních jednotek a škol. Na konci dubna a v průběhu prvních květnových dnů 1945 se do města dostalo mnoho různorodých jednotek, kterým jako velitel posádky velel generál major Wilhelm Richard Runge (narozen 23.5.1888 a zemřel 27.8.1954 v sovětském zajetí) (tabulka 4) (foto). Ten také po podepsání kapitulace německých vojsk spolu s nimi město 8. května opustil, aby byl zajat Američan ve Vimperku 9.5.1945. Poté byl předán sovětské armádě. Zajímavostí z 8. května 1945 je příjezd několika amerických obrněných vozidel a jeppů na hlavní náměstí v Č. Budějovicích. Američané se po krátkém zdržení a rekognoskaci situace opět vrátili k demarkační čáře.

Wilhelm Runge

Wilhelm Runge

Wilhelm Runge pozdější generálmajor narozen 23.5.1888 v Torgau, zemřel 27.8.1954 v ruském zajetí. (9.5.1945 zajat Američany ve Vimperku, 15.5.1945 předán rudé armádě)

Major Erhard Jähnert

Major Erhard Jähnert, příslušník III/SG-3 ,narozen 17.8.1917 v městě Panitzsch, zemřel 23.7.2006 ve městě Jever.

Nedaleko města u obce Planá byla na konci 30.let zahájena výstavba civilního letiště. Do 15.3.1939 ale nebyl dokončena, postaveny byly pouze dva hangáry a upravena vzletová a přistávací dráha. V průběhu okupace v severní části letiště tam Němci vybudovali barákový tábor, ve kterém byla od ledna 1940 umístěna letecká zpravodajská škola. Teprve s přibývající potřebou výcviku nových pilotů se započalo s novou výstavbou na letišti. Byl postaven nový hangár, rozšiřována vzletová i přistávací dráha a další. Od roku 1942 zde byla umístěna letecká škola (LKS 7), která měla základnu v rakouském Tullnu, a zde bylo pomocné a výcvikové letiště. Bojové jednotky letectva zde nebyly. První bojová jednotka (SG 10/I) se zde školila a přeškolovala na letounech Ju-87 a Fw-190 od března do listopadu 1944. Jedním z instruktorů byl i nositel Rytířského kříže a úspěšný ničitel tanků Erhard Jähnert (viz foto).

Další jednotka na školení zde byla 3/JG-105, která se zde dlouho nezdržovala. V průběhu roku 1944 sem přišla i jednotka, která přebírala vyrobená letadla a dále je přelétávala k bojovým útvarům (I.Flüg-1Gruppe-Süd-Ost)

Nedaleko města u obce Planá byla na konci 30.let zahájena výstavba civilního letiště. Do 15.3.1939 ale nebyl dokončena, postaveny byly pouze dva hangáry a upravena vzletová a přistávací dráha. V průběhu okupace v severní části letiště tam Němci vybudovali barákový tábor, ve kterém byla od ledna 1940 umístěna letecká zpravodajská škola. Teprve s přibývající potřebou výcviku nových pilotů se započalo s novou výstavbou na letišti. Byl postaven nový hangár, rozšiřována vzletová i přistávací dráha a další. Od roku 1942 zde byla umístěna letecká škola (LKS 7), která měla základnu v rakouském Tullnu, a zde bylo pomocné a výcvikové letiště. Bojové jednotky letectva zde nebyly. První bojová jednotka (SG 10/I) se zde školila a přeškolovala na letounech Ju-87 a Fw-190 od března do listopadu 1944. Jedním z instruktorů byl i nositel Rytířského kříže a úspěšný ničitel tanků Erhard Jähnert (viz foto).

Další jednotka na školení zde byla 3/JG-105, která se zde dlouho nezdržovala. V průběhu roku 1944 sem přišla i jednotka, která přebírala vyrobená letadla a dále je přelétávala k bojovým útvarům (I.Flüg-1Gruppe-Süd-Ost)

Nedaleko letiště v Č. Budějovicích se v jeho severní části od prosince 1943 vyráběl letoun Fi-156. Do června následujícího roku zde bylo vyrobeno 73 kusů verzí C-7 a D-2. Po ukončení výroby těchto letounů se ve stejných prostorách začal montovat letoun Fw-190 ve verzi A-8. Do července roku 1944 se zde smontovalo cca třicet kusů.

Od prosince 1944 započala montáž letounů Me-262. Ale ne v dílnách na letišti, ale v nově dostavěných dílnách u dvora Koroseky nedaleko Homol. Prostory měly výrobní plochu cca 2000m2. Do konce dubna 1945 zde bylo smontováno nejméně 20 kusů verze A-1.

Hans Voss

Hans Voss, zkušební pilot narozen 14.7.1916 v Melsdorfu, zemřel 25.3.1945 v Českých Budějovicích.

Poručík William Preddy

Poručík William Preddy narozen 20.7.1924 v Severní Carolině, zemřel 17.4.1945 ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích. Exhumován a převezen na francouzský hřbitov amerických vojáků.

Rok 1945 přivedl na letiště jak bojové, tak dopravní jednotky německé Luftwaffe, letiště sice bylo ještě v týlu, ale fronta se rychle přibližovala. V březnu a v dubnu se českobudějovické letiště stalo jednou z důležitých základen Luftwaffe s několika desítkami letadel všech možných typů (tabulka 5 útvarů a typů letadel.) S intenzivním nasazením docházelo i k velkému množství leteckých nehod a katastrof, při kterých zahynulo několik německých pilotů. Mezi nimi byl i předávací pilot 1 . Flüg- Gruppe Süd-Ost Hans Voss, který na letounu Me-262 zahynul na českobudějovickém letišti 25.3.1945 (foto). Byl pohřben na dnes již neexistujícím hřbitově v Č. Budějovicích. Na stejném pohřebišti byl pochován americký pilot W. Preddy (foto), který zemřel po sestřelení nad letištěm 17.4.1945 ve vojenské nemocnici v Č. Budějovicích. Preddy byl po válce exhumován a převezen na americký hřbitov ve Francii.

V prvních květnových dnech již letecké aktivity Luftwaffe poklesly jednak vlivem nedostatku pohonných hmot, ale i pilotů. Na závěr války na letišti v Českých Budějovicích vzpomíná tehdejší německý letecký technik S. Kittelmann : „Mou poslední jednotkou byla I. Flüg 1 – Jih –Východ v Budějovicích. Tehdy jsem u letky pracoval jako palubní radista a měli jsme za úkol starat se o převáděcí rádiový styk tam montovaných Me-262 k ostatním letkám. Stroje byly zalétávány dvěma piloty a pak našimi piloty předávány na jiná letiště. Tou dobou byl naším velitelem kpt. Brunner, jako velitel letky byl npor.Lang z Vídně. Musím podotknout, že jsme byli ubytováni v barácích mimo letiště a nepodléhali jsme veliteli letiště plk. Bayerovi. 6.nebo 7.51945 přijel terénní vůz české policie na vstupné bránu. Velitel jednotky a s ním 8 – 10 policajtů, žádali předání naší letky, neboť za pár hodin (podle nich) se měli objevit Sověti. Vládu na nebi měli v té době Američané, kteří takřka denně kroužili nad naším územím. 

Náš velitel kpt. Brunner dostal rozkaz tuto policejní skupinu odzbrojit a zatknout. To se také stalo. Zavřeli jsme je do cel ve strážních barácích. Poté co jsme dostali rozkaz k přesunu, předali jsme je jiné jednotce. 8.5. ráno jsme opustili letiště německým vojenským náklaďákem. Řidičem byl Augustiniak z Magneburgu. Odjeli jsme směr Pasov poté, co jsme zničili některé naše věci, neboť jsme si mohli vzít jen jedno zavazadlo. Tak začala má cesta do zajetí.“

Po odchodu německé armády letiště obsadili českoslovenští dobrovolníci a vojáci, kteří zde objevili nepoškozený letoun Fi-156 (Storch) a po nezbytné údržbě s tím ještě ten den a den následující provedli F. Papáček a F. Steinbauer několik letů nad Českými Budějovicemi a okolím (foto). 10.5.1945 ve večerních hodinách na letiště a do nedalekých Korosek dorazila Rudá armáda. Na letišti zbylo několik desítek poškozených, ale i nepoškozených letadel a několik set kilogramů munice a pum. Na letišti potom společně působili českoslovenští vojáci (pod velením npor. F. Mareše) a sovětští vojáci, kteří letiště opustili v srpnu 1945.

Letadlo Fi-156 Storch

Letadlo Fi-156 Storch nad českobudějovickým náměstím 9.5.1945 odpoledne.

Tabulka 1.

Útvary v Českých Budějovicích

Od

Do

Velitelství 5. Divize

1.1.1920

31.7.1939

Posádkové velitelství

1.11.1918

31.7.1939

Pěší pluk 1. Mistra Jana Husi

1.11.1918

31.7.1939

Dělostřelecký pluk 5.

15.7.1920

31.7.1939

Automobilový prapor 1.

25.2.1921

31.7.1939

Vozatajský prapor 1.

5.12.1927

31.7.1939

Sborová zbrojnice č.1

1.1.1937

31.7.1939

Stavební správa č.1

1.1.1937

31.7.1939

Divizní (sborová) nemocnice

5.2.1921

31.7.1939

Proviantní sklad 5.

1.7.1920

31.7.1939

Doplňovací okresní velitelství

1.10.1918

31.7.1939

Vojenská duchovní správa u velitelství 5. divize

1.10.1920

31.7.1939

Dělostřelecký pluk 105

1.10.1920

31.7.1939

Remontní baterie 5

1.10.1936

31.7.1939

Odbočka sborové zbrojnice č. 1

1.1.1937

31.7.1939



Tabulka 2.

Název kasáren

Název za 1. republiky

Název za války

Kasárna na Mariánském náměstí

Kasárna plk. Švece

Kasárna gen. Kraus

Kasárna v Žižkově třídě

Kasárna Jiřího z Poděbrad

Ludendorfova kasárna

Kasárna Žižkova

Kasárna Žižkova

Hindenburgova kasárna

Kasárna na Pražské třídě

Masarykova kasárna

Kasárna Conrada von Hützendorf

Čtyřdvorská kasárna

 

Kasárna Adolfa Hitlera

Zeměbranecká kasárna

Masarykova kasárna

Algemaine Krankenhaus



Tabulka 3.

Název

Od – do

Infanterie – Regiment 130

15.3.1939 – 10.8.1939

I./ Infanterie – Regiment 130

15.3.1939 – 10.8.1939

Division Nr. 151

14.10.1940 – 15.7.1941

Infanterie – Ersatz- Regiment 10

 

Grenadier – Ersatz- Regiment 10

14.9.1940 – 13.12.1943

Infanterie – Ersatz- Regiment 11

14.9.1940 – 15.7.1941

Infanterie – Ersatz- Regiment 35

4.11.1939 – 20.8.1940

Infanterie – Ersatz- Batallion 23

1.10.1940 – 28.6.1941

Infanterie – Ersatz- Batallion 109

15.10.1942 – 12.12.1943

Infanterie – Ersatz- Batallion 119

10.11.1939 – 15.10.1940

Infanterie – Ersatz- Batallion 130

20.8.1939 – 10.1.1940

Infanterie – Ersatz- Batallion 302

 

Grenadier – Ersatz- Batallion 302

1.10.1942 – 30.4.1945

Grenadier – Ersatz – bzw. Ausbildungs – Battalion 302

1.10.1942 – 30.4.1945

Artillerie – Ersatz – Regiment 11

 

Artillerie – Ersatz – Abteilung 11

27.9.1940 – 28.4.1941

Wehrkreis ROB – Lehrgang XIII

1939 – 1945

Wehrbezirks – Kommando

1939 – 1945

Wehrmeldeamt Budweis

1939 – 1945

Auβenkommando Ghetto Litzmannstadt

1941 – 1944



Tabulka 4.

Stavy německé armády v Českých Budějovicích ke konci války

Záložní vojsko a školy

Jednotky zeměbrany

Služebny

Polní vojsko včetně Feldherrnhalle

Letectvo

Námořní spojovací škola

Celkem

2179

815

132

963

987

65

5141



Stavy výzbroje německé armády v Českých Budějovicích ke konci války

Pušky

Samopaly

Lehké a těžké kulomety

Minomety

Děla

Pancéřové pěsti

Tanky a obrněná vozidla

4206

162

104

13

1

720

3



Tabulka 5.

Název jednotky

Od – do

Typ letounu

I.FLÜG 1 Gruppe Südost

6.1944 – 4.1945

 

Luftflotten – Nachrichten- Schule 4

30.12.1939 – 7.4.1943

 

Arbeitsplatz LKS Tullm (LKS 7)

10.1939 – 4.1945

Ar-96, Fw-156, Si-204

I/SG-102

3.1944 – 10.1944

Ju-87, Fw-190

3/JG-105

11.6.1944 – 26.7.1944

Fw-190, Bf-109 G

Stab/Kampfgeschwader (J)30

12.1944 – 18.2.1945

Bf-109 G

I.(Erg.)/ Kampfgeschwader (J)30

1.1945 – 4.1945

Bf-109 G

II./Kampfgeschwader (J)30

1.1945 – 4.1945

Bf-109 G

N.A.G. 14

4.1945 – 5.1945

Bf-109 G

3./N.A.G. 14

4.1945 – 5.1945

Bf-109 G

2./N.A.G. 16

4.1945 – 5.1945

Bf-109 G

S.G.10

4.1945 – 5.1945

Fw-190 F8

I./S.G. 10

4.1945 – 5.1945

Fw-190 F8

2./N.S.G. 10

4.1945 – 5.1945

Fw-190 F8

Sanitäsflugbereitschlaft

11.1944 – 4.1945

 



Něměcké hlášení o stavu leteckých jednotek z 21.4.1945.

Dokument o založení firma Leichtbau Budweis z 18.5.1943

Americká průzkumná zpráva z českobudějovického letiště z 19.6.1944

Zpráva o havárii německého letadla.

> Mohlo by se vám také líbit