Tak jako v jiných místech protektorátu Čechy a Morava, tak i v Českých Budějovicích se od počátku války některé podniky věnovaly válečné výrobě. S pokračující válkou se podíl vojenské výroby stále zvětšoval. To také vedlo německé orgány, aby rozšiřovaly výrobu a montáž, hlavně letadel, do dalších továren. Účel byl jasný. Pokračujícími nálety spojeneckých letadel na Německo se výroba přesouvala do méně ohrožených oblastí. Mezi tyto oblasti patřili i České Budějovice.

Od roku 1937 zde bylo nedaleko obce Planá zprovozněno civilní letiště, na svou dobu poměrně dobře vybavené. V roce 1942 až 1943 se v jeho severovýchodní části postavily montážní díly firmy Gerhard Fieseler. Nejprve se zde prováděl vývoj a výzkum části podvozků a některých jiných komponentů. Po ukončení výroby Fi 156 v mateřském závodě v Německu byla výroba přesunuta do Francie a Československa, samotná výroba letounů Fi 156byla zahájena v Českých Budějovicích v prosinci 1943.

„ V září roku 1943 jsme přišli k firmě Leitchtbau Budweis, která byla pobočkou firmy Fieseler. Firma sídlila v asi 20 montovaných stavbách zhruba tam, kde je vchod do areálu dnešního vojenského letiště. Pracovali jsme na výrobě a montáži těchto letadel. V jedné z hal byla nástrojárna, v dalších dílnách se svařoval trup letounu, dále se zde kompletovala křídla, podvozek a další komponenty. V jedné z největších hal se letouny montovaly dohromady včetně zabudování motoru, který se jako jediná součást dovážel. Než letouny opustily výrobu, provádělo se zde i lakování. Poté byly letouny přetaženy na nedaleké letiště a po dalších pozemních zkouškách zalétnuty. Zálety prováděla známá německá pilotka Lisi Schwab narozena v Ingolstadtu v roce 1900. Celkem bylo v Českých Budějovicích vyrobeno 73 kusů letounů Fi 156 verzí C-7 (63 kusů) a D-2 (10 kusů).

Výroba byla ukončena v červnu 1944, kdy byly veškeré montážní a jiné přípravky odvezeny a místo nich přivezeny přípravky no montáž letounů Focke-Wulf Fw 190.

Tato montáž letounů FW-190, patrně typu A-8, probíhala pouze krátký čas. Veškeré komponenty potřebné k montáži, se dovážely většinou drahou do stanice Černý Dub nedaleko letiště. Odtud se vozily do dílen.

„Po nutném přeškolení se čeští a němečtí dělníci podíleli na montáži letounů Fw 190, která probíhala ve stejných prostorách jako minulá. Díly letounů přicházely nastříkané a připravené k montáži. Ta probíhala obdobně jako výroba předchozího typu pouze s tím rozdílem, že tato montáž byla podobná pásové výrobě. Montážní linka byla udělaná tak, aby se zde mohly smontovat dva letouny denně, ale tohoto tempa nebylo nikdy dosaženo. Po smontování se letouny přetahovaly po státní silnici na letiště, kde se připravovaly na zalétávání. Nastřelovaly se zbraně, kompenzovaly kompasy a nakonec i zalétávaly. Zalétávací piloti byli snad sudetští Němci, kteří uměli dobře česky. Podle dostupných pramenů tato montáž skončila v září 1944 a bylo zde smontováno (dle různých pramenů) od 10-ti do 30-ti kusů letounů Fw 190 A-8.

V polovině října 1944 odjelo několik skupin českých dělníků na zaškolení do Regensburgu na nový typ, který se měl u firmy Fieseler montovat, a to typ Me-262. Toto školení trvalo zhruba 2 měsíce a ještě před koncem roku 1944 se tyto skupiny vrátily do Českých Budějovic. Po ukončení těchto montáží se další typ začal montovat v jiných prostorách. Tyto prostory byly postaveny v průběhu roku 1944 nedaleko dvora Korosek poblíž železniční stanice Černý Dub. Tato montovaná stavba ve tvaru písmene L o rozměrech 72 x 16 x 5 a 70 x 12 x 5 byla vybavena přípravky na montáž letounů Me-262. Bylo zde možno montovat najednou tři letouny. Opět se většina dílů vozila z nedaleké železniční stanice. Poblíž této stanice se také v zamaskovaných skladech tyto komponenty skladovaly. Tato montáž probíhala od listopadu 1944 zhruba do poloviny dubna 1945. Letouny smontované v koroseckých dílnách se přetahovaly po silnici na letiště Planá, kde další skupina německých a českých dělníků letouny připravovala a zkoušela. „Jedna ze skupin přijela z Regenesburgu do Č. Budějovic 6.12.1944 a hned ji poslali do práce, ale ne do Plané, ale do Korosek, kde stála velká hala, ve které byly na kolejové dráze umístěny jednoduché montážní vozíky na trupy letadel. V té větší hale bylo možno montovat až tři letouny na současně. V menší hale bylo místo na dva kompletní stroje, ale většinou zde byl jen jeden. Trupy a křídla letadel byly nastříkané a my jsme je pod vedením českých a německých mistrů pouze dávali dohromady. Vyškolení čeští dělníci pracovali na kompletaci draku, křídel a montáži motorů do letounu. Všechny přípravky byly velice jednoduché a účelné. Smontované letadla se vozila na letiště, kde se zkoušela. Při zalétávání patrně nedošlo k žádné havárii. Údajné dvě havárie zavinili piloti, kteří nové letouny odváželi k jednotkám, jednalo se o jednotku (1.FLUG.1), které na letišti v českých Budějovicích velel Hpt. Edwin Brunner. K jedné nehodě patrně došlo 17.2.1945 a k druhé v polovině března 1945. Zalétávací piloti byli snad stejní, co zalétávali i předchozí typy. Koncem března 1945 nebo začátkem dubna již nebylo z čeho montovat. Stále něco chybělo, tak některé dělníky poslali do Německa pro součástky. Za pár dní se však vrátili bez nich. V polovině dubna byla část lidí poslána pracovat na letiště a část zpět na pracovní úřad.“ Údajně se mělo podle různých pramenů smontovat od 6-ti do 20-ti letounů Me-262, patrně verze A-1.

Po válce zde zůstalo velké množství dílů a několik rozpracovaných letounů. Část si odvezla po květnu 1945 Rudá armáda a další tři rozpracovaná letouny byly převezeny do pražské Avie, kde se tento typ po válce v malém množství vyráběl. „Po skončení války se staly nejen dílny v Korosekách, ale i na letišti vítaným zdrojem různých součástek a nářadí. Mnoho obyvatel okolních i vzdálenějších míst si odtud odváželo mnoho dílů, přípravků a dalších potřebných věcí. Za několik týdnů tak z montáže a výroby německých letadel nezůstalo nic.“ V Českých Budějovicích se také vyráběly letecké součástky a různé díly ( táhla, výztuhy) ve strojírnách firmy Beckhoff, která měla dva provozy, jeden na Střeleckém ostrově a druhý na začátku obce Mladé.
Firma Leitchtbau Budweis měla za války v objektech pozdějšího závodu Igla opravnu křídel několika druhů letounů. Za války se zde mělo opravit více jak 7 000 kusů křídel. Pobočný závod byl také od roku 1944 v Hluboké nad Vltavou v bývalé cihelně. Problematika montáže a výroby letadel v období 1943-1946 v č. Budějovicích je obsáhlá a pamětnicky rozporuplná. Autor přivítá jakékoliv informace a poznatky z této doby.

Tento materiál byl poprvé otištěn ve sborníku Jihočeského muzea v roce 1998.